K reseni 5. DU pouzijte Mono.Cecil (otestovanou verzi si muzete stahnout z
webu predmetu). Dale je zde par hintu, ktere budete asi potrebovat:

1) Pokud chcete volat z assembly kod (metodu), na kterou se assembly jeste
neodkazovala, tak je treba do ni "dogenerovat" odkaz na takovou metodu
(abyste se pak na ni mohli odkazat v generovanem CIL kodu [napr. jako
argument instrukce CALL]). To lze nejjednoduseji udelat napriklad takto:

MethodDefinition mDef = ... (metoda v jejimz kontextu se chci odkazovat na
jinou metodu X.m)
MethodInfo mInfo = (standardni reflection ziskany popis metody X.m)
MethodReference mRef = mDef.Module.Import(mInfo);

mRef (MethodReference) potom slouzi jako odkaz na metodu X.m, ktery mohu
pouzit jako argument napr. instrukce CALL:

ilProc.Append(ilProc.Create(OpCodes.Call, mRef));

2) S lokalnimi promennymi mohu pracovat pomoci:
mDef.Body.Variables
kde mDef je MethodDefinition metody o jejiz promenne se zajimam (kolekce
Variables je kolekce VariableDefinition, ktere mohu studovat nebo vytvaret
nove - pouziva se jako argument instrukce LDLOC a STLOC):

VariableDefinition v = ...
ilProc.Append(ilProc.Create(OpCodes.Stloc, v));

3) Zakladni veci tykajici se generovani kodu v Cecilu jsou ve jmenych
prostorech:

using Mono.Cecil;
using Mono.Cecil.Cil;

ale navic ve jmenem prostoru Rocks je nekolik zajimavych extension metod,
ktere se mohou hodit - tedy se muze hodit:

using Mono.Cecil.Rocks;

coz mi pridava napr.:

mDef.Body.SimplifyMacros()
ktera rozepise vsechny CIL instrukce do jejich nejobecnejsi formy, tj. napr.
z ldarg.0 to udela ldarg 0, nebo ldc.i4.s 5 to udela ldc.i4 5, nebo z br.s
to udela br !!!

mDef.Body.OptimizeMacros()
vsechny CIL instrukce se snazi prepsat na jejich nejuspornejsi variantu na
zaklade skutecnych parametru a jejich rozsahu (tedy je vlastne opakem
SimplifyMacros) - tedy napr. starg 0 prepise na starg.0, nebo br prepise na
br.s pokud je cil skoku dostatecne blizko.

4) Pokud modifikujete stavajici kod, tak Cecil automaticky opravuje vsechny
branch instrukce tak, ze stale odkazuji na puvodni instrukci jako pred tim.
Tedy pokud napr. mate kod, kde +XX je offset k instrukci add (tj. skok na
instrukci add):

br +XX
ldloc.0
add

ktery opravite na nasledujici vlozenim instrukci stloc a ldc pred puvodni
ldloc:

br +XX
stloc.1
ldc.i4.1
ldloc.0
add

tak se automaticky offset +XX opravi tak, ze br +XX stale skace na puvodni
instrukci add. Ale POZOR: nikdy Cecil sam nemeni druh/opcode instrukce - tj.
pokud byl puvodni skok short branch (tj. br.s +XX), a mezi nej a instrukci
add jste pridali tolik bytu CIL kodu, ze je instrukce add mimo rozsah short
branch, tak se offset +XX sice opravi, ale SPATNE (tj. zustane vam jen
spodnich 7/8 bitu spravne hodnoty!)