Refaktoring, pseudokód

Doporučené postupy v programování - cvičení

MFF UK

Na rozehřátí - kód z předpeklí (C)

Co to dělá?

if (
        ((strcmp(argv[i],"-f") == 0) && (i++) && ((shift=0) || 1))
        ||
        ((strncmp(argv[i],"--file=", 7) == 0) && (shift=7))
        ) {
    if (i >= argc) { /* Error. */ }
    char *input = argv[i] + shift;
    /* .. */
}

Nápověda

argv - pole argumentů příkazové řádky (argc je jejich počet)
strcmp vrátí 0, pokud jsou řetězce shodné
- strncmp porovnává jen prvních n znaků
řetězec je pole znaků (tj. ukazatel), funguje na něm ukazatelová aritmetika

je to zpracování parametrů na příkazové řádce
ten záhadný argument shift je použit pro posun v řetězci
- kvůli --file=soubor.txt
- a -f soubor.txt
tohle jsem opsal ze svého (VH) programu starého několik let

Na rozehřátí - kód z předpeklí (C)

Řešení

Jde o (velmi nepodařené) zpracovávání argumentů z příkazové řádky.

Cílem je, aby program dokázal přijmout název vstupního souboru specifikovaného jako -f soubor.txt nebo --file=soubor.txt.

Korektní řešení je v tomto případě použít knihovnu getopt popř. nějakou její náhradu.

Refaktoring

Refaktoring - příklady

Cílem je

zachovat funkčnost
kód zpřehlednit

Příklad - libc.h (C)

Opravte chyby

// Soubor libc.h

void *malloc(const size_t);
void free(const void *);
int thread_create(void (*)(void *), void *, const char *, thread_id_t *);
void thread_exit(int);
void thread_detach(thread_id_t);
int thread_join(thread_id_t);
void *calloc(const size_t, const size_t);
void *memalign(const size_t, const size_t);
void *realloc(const void *, const size_t);
thread_id_t thread_get_id(void);

chybou je promíchání dvou funkčně různých skupin
chybějící názvy parametrů -- námět na diskuzi, zde to není hlavní problém

Příklad - libc.h (C)

// Soubor libc.h

void *malloc(const size_t);
void free(const void *);
int thread_create(void (*)(void *), void *, const char *, thread_id_t *);
void thread_exit(int);
void thread_detach(thread_id_t);
int thread_join(thread_id_t);
void *calloc(const size_t, const size_t);
void *memalign(const size_t, const size_t);
void *realloc(const void *, const size_t);
thread_id_t thread_get_id(void);

Příklad - libc.h (C)

Řešení

Funkce pro práci s vlákny

// Soubor thread.h
int thread_create(void (*)(void *), void *, const char *, thread_id_t *);
void thread_exit(int)
void thread_detach(thread_id_t);
int thread_join(thread_id_t);
thread_id_t thread_get_id(void);

Funkce pro práci s dynamickou pamětí

// Soubor malloc.h
void *malloc(const size_t size);
void *calloc(const size_t nmemb, const size_t size);
void *memalign(const size_t align, const size_t size);
void *realloc(const void *addr, const size_t size);
void free(const void *addr);

Příklad - tisk skóre hráčů (C#)

Zadání (část I)

class Score
{
    public string Player => /*...*/;
    public int Score => /*...*/;
}

Příklad - tisk skóre hráčů (C#)

Zadání (část II)

class Game
{
    private const string Sep1 = ".\t";
    private const string Sep2 = "\t";

    /* ... */

    public void PrintHiscore(Score[] scores)
    {
        for (int scoreIndex = 0; scoreIndex < scores.Length; scoreIndex++)
        {
            Console.WriteLine(
                (scoreIndex + 1)
                + Sep1
                + scores[scoreIndex].Player
                + Sep2
                + scores[scoreIndex].Score
            );
        }
    }
}

Sep1 a Sep2 jsou platné v celé třídě
- ačkoliv se použijí v jediné metodě (ale proč ne)
- a mají neříkající název
- navíc je IMHO způsob tištění takhle nějaký podivný
proměnná scoreIndex je zbytečně dlouhá
proč nejde použít "foreach"?
- potřebujeme indexovou proměnnou pro tisk pořadí
- jenže tu tiskneme stejně jako + 1, takže by se možná vyplatilo mít ji bokem

Příklad - tisk skóre hráčů (C#)

Lepší?

class Game
{
    private const string HiscoreIndexPlayerSeparator = ".\t";
    private const string HiscorePlayerScoreSeparator = "\t";

    /* ... */

    public void PrintHiscore(Score[] scores)
    {
        for (int i = 0; i < scores.Length; i++)
        {
            Console.WriteLine(
                (i + 1)
                + HiscoreIndexPlayerSeparator
                + scores[i].Player
                + HiscorePlayerScoreSeparator
                + scores[i].Score
            );
        }
    }
}

Příklad - tisk skóre hráčů (C#)

Další iterace...

class Game
{
    // Prints 'index. name score'
    private const string HiscoreFormat = "{0}.\t{1}\t{2}";
    
    /* ... */

    public void PrintHiscore(Score[] scores)
    {
        for (int i = 0; i < scores.Length; i++)
        {
            Console.WriteLine(HiscoreFormat, 
                i + 1, 
                scores[i].Player, 
                scores[i].Score);
        }
    }
}

Příklad - tisk skóre hráčů (C#)

Dvě možná řešení...

Klasicky

class Game
{
    private string BuildScoreLine(Score score, int position)
        => $"{position}.\t{score.Player}\t{score.Score}";

    public void PrintHiscore(IEnumerable<Score> scores)
    {
        for (int i = 0; i < scores.Length; i++)
        {
            Console.WriteLine(BuildScoreLine(scores[i], i + 1));
        }
    }
}

Příklad - tisk skóre hráčů (C#)

Dvě možná řešení...

Anebo s LINQem

class Game
{
    private string BuildScoreLine(Score score, int position)
        => $"{position}.\t{score.Player}\t{score.Score}";

    public void PrintHiscore(IEnumerable<Score> scores)
    {
        scores
            .Select((score, i) => BuildScoreLine(score, i + 1))
            .ToList()
            .ForEach(Console.WriteLine);
    }
}

Příklad - výpočet průměrné rychlosti (Java)

Opravte chyby

double getAverageSpeed(int distance, int time) {
    if (time != 0) {
        return distance / time;
    } else {
        throw new IllegalArgumentException(
        "Parameter time should not be zero.");
    }
}

ošetřování chyby v else větvi
- chyby ošetřit nejdříve a hned skončit
- normální běh -- hlavní větev (neodsazený)

Příklad - výpočet průměrné rychlosti (Java)

double getAverageSpeed(int distance, int time) {
    if (time != 0) {
        return distance / time;
    } else {
        throw new IllegalArgumentException(
        "Parameter time should not be zero.");
    }
}

Příklad - výpočet průměrné rychlosti (Java)

Řešení

double getAverageSpeed(int distance, int time) {
    if (time == 0) {
        throw new IllegalArgumentException(
        "Parameter time should not be zero.");
    }

    return distance / time;
}

Vsuvka - ošetřování null referencí

Jak vypadá začátek každé metody v defenzivně psaném kódu?

public void SendMessage(Message message, User recipient, User sender)
{
    if (message == null || recipient == null)
    {
        throw new ArgumentException("Message and recipient can't be null.");
    }
    /* ... */

Většina ošetřovaných vstupů v dnešních programech - null reference

Filozofická otázka - k čemu vlastně slouží null reference?

Problém null hodnot je, že je potřebujeme vždy typicky na nějakém konkrétním rozhraní, které je schopno indikovat "nepřítomnost" nějakého prvku (nemám data) - nejde typicky o chybový stav.

Vsuvka - ošetřování null referencí

Indikace "nepřítomnosti" hodnoty na konkrétním rozhraní (např. nemám data, nechci specifikovat uživatele...)
- Jde o specifické případy rozhraní, u nichž dává smysl s nully pracovat
Správný postup - ošetřit případné null hodnoty přímo v kontextu rozhraní, v němž mohou nastat
Při nedůsledném ošetřování se problém často projeví na zcela nečekaném místě
- Je potřeba kontrolovat na každém rozhraní (správně i u jednoúčelových privátních metod)
- Reakce - běhová výjimka, nutno ladit a zjišťovat, kde se null v programu objevil
Tony Hoare:
I call it my billion-dollar mistake. It was the invention of the null reference in 1965. ... This has led to innumerable errors, vulnerabilities, and system crashes, which have probably caused a billion dollars of pain and damage in the last forty years.

Jak víme, kde může null nastat? Potřebujeme informaci v rámci rozhraní, ideálně typového systému. Problém je v tom, že dnešní jazyky neznají koncept referenčního typu, který nepodporuje null hodnoty. Přitom jde o velmi přirozený požadavek, z bodů uvedených na slidu je jasné, že nullabilita by měla být volitelná v rámci specifických rozhraní.

Tony Hoare (mj. autor quicksortu) null referenci "vynalezl" v roce 1965 při návrhu typového systému pro referenční typy v objektově orientované mutaci ALGOLu, ALGOGL W. Další jazyky potom tento koncept převzaly a stal se z něj více méně standard. Výše uvedený citát je z roku 2009.

Vsuvka - ošetřování null referencí

Řešení?

Anotace v Javě a C#, IDE je schopno analyzovat a zobrazit warning

public void sendMessage(@NotNull Message message,
                        @NotNull User recipient,
                        @Nullable User sender) {

Integrovat zákaz null referencí do typového systému

Koncept non-nullable a nullable referenčních typů
Při deklaraci proměnné či parametru metody manuálně určím zda má být nullable nebo ne
Do non-nullable proměnné nikdy nemohu přímo přiřadit výraz nullable typu (tedy null či obsah nullable proměnné)
Z nullable výrazu udělám non-nullable buďto null checkem, nebo explicitním unwrapem, což je jediné místo v programu, kde může být vyvolána NullReferenceException
Poměrně běžný koncept v nových jazycích (Swift, Kotlin)
Klíčová výhoda - null ošetřuji jen tam, kde reálně mohl vzniknout, zbytkem programu propaguji non-nullable hodnoty

fun sendMessage(message: Message, recipient: User, sender: User?) {

Anotace jsou k dispozici v Javě i v C#, ovšem v různých variantách (např. od JetBrains). IDE či pluginy dnes umí nad "svými" anotacemi provést statickou analýzu a identifikovat přiřazení nullable do non-nullable. Vynuceno při kompilaci ovšem není nic. Problémem je také nestandardizovanost.

Nově vznikající jazyky proto mají přimo v type systému zanesen fakt, že jak hodnotové tak referenční typy mohou být uvedeny jako nullable či non-nullable. Platí to jak pro deklaraci proměnných, tak pro deklaraci parametrů metod. Zdá se, že existuje proposal pro podobnou featuru do jedné z budoucích verzí C# (https://blogs.msdn.microsoft.com/dotnet/2017/11/15/nullable-reference-types-in-csharp/).

Příklad - úrovně logování (PHP)

Opravte chyby

/* Emulate enum for log levels. */
define("LOG_LEVEL_INFO",  0);
define("LOG_LEVEL_ERROR", 1);

function log( $level, $message) {
    if ($level == LOG_LEVEL_INFO) {
        $color = "green";
    } else {
        $color = "red";
    }

    echo "<p style='color: $color'>"
        . htmlspecialchars($message, ENT_QUOTES)
        . "</p>";
}

emulace konstant v PHP
neošetří špatný vstup
více se hodí switch
- vždycky přidat default větev (třeba s assertem)
já (VH) bych zase nahradil echo příkazem printf
- přijde mi kompaktnější
- lepší kvůli lokalizaci (tady je to jedno, ale...)

Příklad - úrovně logování (PHP)

/* Emulate enum for log levels. */
define("LOG_LEVEL_INFO",  0);
define("LOG_LEVEL_ERROR", 1);

function log( $level, $message) {
    if ($level == LOG_LEVEL_INFO) {
        $color = "green";
    } else {
        $color = "red";
    }

    echo "<p style='color: $color'>"
        . htmlspecialchars($message, ENT_QUOTES)
        . "</p>";
}

Příklad - úrovně logování (PHP)

Řešení

/* Emulate enum for log levels. */
define("LOG_LEVEL_INFO",  0);
define("LOG_LEVEL_ERROR", 1);

function log( $level, $message) {
    switch ($level) {
        case LOG_LEVEL_INFO:
            $color = "green";
            break;
        case LOG_LEVEL_ERROR:
            $color = "red";
            break;
        default:
            assert(false && "Unreachable code");
    }

    echo "<p style='color: $color'>"
        . htmlspecialchars($message, ENT_QUOTES)
        . "</p>";
}

Poslední detail - ještě bych extrahoval výběr barvy do zvláštní metody (případně dokonce třídy, pod interface apod.). Nyní máme více méně tak dobré řešení, jak PHP dovoluje. Klíčové problémy:

Co když někdo předá jinou než definovanou hodnotu level?
Co když přidáme další level (např. WARN)?

Default větev s assertem spadne až za runtimu, a to ještě ne v release módu, takže chování může být různé. Možnosti jak některé jazyky umožňují to řešit uvidíme v dalších slidech.

Síla příkazu `switch`

C/C++, Java

jen ordinální typy
jen jedna hodnota

switch (value) {
    case 1:
        xy = 1;
        break;
    case 2:
    case 3:
        xy = 4;
        break;
    default:
        xy = 45;
}

Ruby

cokoliv s definovaným operátorem ===
neomezené množství hodnot

case inputLine
    when "debug"
        dumpDebugInfo
        dumpSymbols
    when /p\s+(\w+)/
        dumpVariable($1)
    when "quit", "exit"
        exit
    else
        print "Illegal command!"
end

Síla příkazu `switch`

C#

matching na typ a další podmínky
zpřehledňuje podmíněné casty
jde proti principu OOP a silného typování, nepoužívat nadměrně

switch (o)
{
    case string s when s.Contains("Fizz") || s.Contains("Buzz"):
        Console.WriteLine(s);
        break;
    case int n when n % 5 == 0 && n % 3 == 0:
        Console.WriteLine("FizzBuzz");
        break;
    case int n when n % 5 == 0:
        Console.WriteLine("Fizz");
        break;
    case int n when n % 3 == 0:
        Console.WriteLine("Buzz");
        break;
    case int n:
        Console.WriteLine(n);
        break;
}

C# od verze 7.0 podporuje tzv. pattern matching - rozšířený switch umožňující v podmínce otestovat náležitost objektu k danému typu a zároveň provést bezpečný cast. Velmi vhodné pro klasické situace kde pracujeme s objectem a potřebujeme se rozhodnout podle jeho reálného typu - v tu chvíli nahradí klasické if object is Class kaskády kde uvnitř bloku je třeba přetypovat. Obecně ovšem tento pattern jde proti principům OOP (obcházíme polymorfismus) a neměl by se používat příliš často.

Síla příkazu `switch`

Kotlin, Scala

switch (zde nazvaný when) může být výraz, tj. vracet hodnotu
kompilátor vynutí všechny větve (výraz musí mít hodnotu)

enum class LogLevel {
    INFO,
    ERROR
}

fun getLogColor(level: LogLevel): String = when (level) {
    LogLevel.INFO -> "green"
    LogLevel.ERROR -> "red"
}

pokud nyní někdo přidá novou položku do LogLevel, funkce getLogColor nepůjde zkompilovat
skvělé pro enumy používané napříč celým projektem (např. v interfacech)
za určitých podmínek lze použít i pro třídy (tzv. sealed classes)

Některé moderní jazyky vynucují při použití switche jako expression pokrytí všech casů, ovšem v případě, že jsou všechny možnosti kompilátoru dopředu známy (jako např. u enumu), nemusíme vkládat závěrečný default. Tím se zbavíme nutnosti použít assert či vyhodit výjimku v default větvi (viz přednáška). Při změně enumu (např. přidání další hodnoty) potom na všech takovýchto switchích dostaneme compilation error.

Příklad - tisk předků třídy (Java)

Opravte chyby

void printClassParents(Class klass) {
    for (
            Class c = klass.getSuperclass();
            c != null;
            c = c.getSuperclass()) {
        System.out.println(c.getName());
    }
}

Tohle je ok.

Na for-cyklus se dá z pohledu sémantiky koukat dvojím způsobem: jako na cyklus s pevným počtem opakování a nebo na cyklus se strukturou "inicializace, podmínka, krok".

Uvedený příklad zapadá do obou pohledů. O něco spornější jsou takové případy, které mají potřebnou strukturu, ale nemají pevný počat opakování.

Příklad - tisk předků třídy (Java)

Tohle je ok

void printClassParents(Class klass) {
    for (
            Class c = klass.getSuperclass();
            c != null;
            c = c.getSuperclass()) {
        System.out.println(c.getName());
    }
}

Příklad - odstranění tab (C)

Co je na kódu špatně?

while ( ( c = getchar() ) != '\t' ) {
  putchar( c );
}

Špatně je zde vedlejší efekt přiřazení (resp. znásilnění podmínky k přiřazení).

Příklad - odstranění tab (C++)

Co je na kódu špatně?

Implementace č. 1

std::string read_data;
while ( std::getline( input_stream, read_data, '\t' ) ) {
    std::cout << read_data;
}

Implementace č. 2

std::string read_data;
while ( input_stream.good() ) {
  std::getline( input_stream, read_data, '\t' )
  std::cout << read_data;
}

Totéž, opravené

Mimochodem, CPPReference to v demonstračních příkladech má ještě hnusněji: http://en.cppreference.com/w/cpp/string/basic_string/getline

Příklad - blacklisting slov (shell)

Co je na kódu špatně?

while read LINE ; do
  echo "$LINE" | sed 's/blbec/b---c/'
done < INPUT_FILE

Tady je taky vedlejší efekt, ale je to v podstatě idiom, který používají všichni.

Příklad - odstraňování duplicit v poli (C)

Opravte chyby

/* Pro účely úlohy předpokládejme, že "result" ukazuje
   na dostatečně dlouhé pole. */
unsigned array_remove_duplicite_items(int array[], unsigned length,
        int result[]) {
    int i, j;
    unsigned result_length = 0;

    for (i = 0; i < length; i++) {
        int found = FALSE;
        for (j = 0; j < result_length; j++) {
            if (array[i] == result[j]) {
                found = TRUE;
                break;
            }
        }

        if (!found) {
            result[result_length] = array[i];
            result_length++;
        }
    }

    return result_length;
}

označení parametru jako výstupního
- v C nelze (*result to o moc nevylepší)
int typ místo bool
pojmenování proměnných for cyklu
hledání v poli do samostatné funkce
- první nápad na název nemusí být ten nejlepší
přidání do pole do samostatné funkce

Příklad - odstraňování duplicit v poli (C)

/* Pro účely úlohy předpokládejme, že "result" ukazuje
   na dostatečně dlouhé pole. */
unsigned array_remove_duplicite_items(int array[], unsigned length,
        int result[]) {
    int i, j;
    unsigned result_length = 0;

    for (i = 0; i < length; i++) {
        int found = FALSE;
        for (j = 0; j < result_length; j++) {
            if (array[i] == result[j]) {
                found = TRUE;
                break;
            }
        }

        if (!found) {
            result[result_length] = array[i];
            result_length++;
        }
    }

    return result_length;
}

Příklad - odstraňování duplicit v poli (C)

/* Pro účely úlohy předpokládejme, že "result" ukazuje
   na dostatečně dlouhé pole. */
unsigned array_remove_duplicite_items(int array[], unsigned length,
        int result[]) {
    unsigned result_length = 0;

    for (int i = 0; i < length; i++) {
        if (!array_find(result, result_length, array[i])) {
            result[result_length] = array[i];
            result_length++;
        }
    }

    return result_length;
}

Příklad - odstraňování duplicit v poli (C)

/* Pro účely úlohy předpokládejme, že "result" ukazuje
   na dostatečně dlouhé pole. */
unsigned array_remove_duplicite_items(int array[], unsigned length,
        int result[]) {
    unsigned result_length = 0;

    for (int i = 0; i < length; i++) {
        if (!array_find(result, result_length, array[i])) {
            result[result_length] = array[i];
            result_length++;
        }
    }

    return result_length;
}

Příklad - odstraňování duplicit v poli (C)

/* Pro účely úlohy předpokládejme, že "result" ukazuje
   na dostatečně dlouhé pole. */
unsigned array_remove_duplicite_items(int array[], unsigned length,
        int result[]) {
    unsigned result_length = 0;

    for (int i = 0; i < length; i++) {
        if (!array_find(result, result_length, array[i])) {
            result_length = array_append(result, result_length, array[i]);
        }
    }

    return result_length;
}

Příklad - odstraňování duplicit v poli (C)

/* Pro účely úlohy předpokládejme, že "result" ukazuje
   na dostatečně dlouhé pole. */
unsigned array_remove_duplicite_items(int array[], unsigned length,
        int result[]) {
    unsigned result_length = 0;

    for (int i = 0; i < length; i++) {
        if (!array_find(result, result_length, array[i])) {
            result_length = array_append(result, result_length, array[i]);
        }
    }

    return result_length;
}

Ještě nám vadí pojmenování funkce array_find. Vrací v podstatě boolean a radši bychom měli is v názvu.

Příklad - odstraňování duplicit v poli (C)

Řešení

/* Pro účely úlohy předpokládejme, že "result" ukazuje
   na dostatečně dlouhé pole. */
unsigned array_remove_duplicite_items(int array[], unsigned length,
        int result[]) {
    unsigned result_length = 0;

    for (int i = 0; i < length; i++) {
        if (!is_in_array(result, result_length, array[i])) {
            result_length = array_append(result, result_length, array[i]);
        }
    }

    return result_length;
}

Příklad - `Ctecka.cs`

Zadání

Opravte v kódu chyby.

Kontext

Třída byla součástí většího programu, který implementoval Huffmanovo kódování. Vybraná třída načítá vstup ze souboru a připravuje ho pro další zpracování.

Programování v pseudokódu

Pseudokód, proces tvorby metod, návrh metod, psaní kódu metody

PPP (Pseudocode Programming Process)

Způsob návrhu jednotlivých metod pomocí pseudokódu
Iterativní proces - původní high-level design přenesen pomocí několika úrovní pseudokódu až do kódu metody
Jiné techniky návrhu - např. test-driven development

Pseudokód - co to je?

Neformální zápis funkce algoritmu, třídy, metody v téměř přirozeném jazyce.

Zásady pro psaní pseudokódu

použijte příkazy, které přesně popisují konkrétní operaci
vyhněte se syntaktickým elementům cílového jazyka
- návrh v pseudokódu je univerzální – nesvazujte se syntaktickými omezeními
obsah na úrovni záměru/úmyslu
- co/proč chcete udělat – nikoliv jak se to má udělat v konkrétním jazyce
dostatečně nízká úroveň detailu
- cílem je z pseudokódu jednoduše generovat kód
- pokud je úroveň příliš vysoká, iterativně kód zpřesňujeme

Příklad pseudokódu metody

Špatný pseudokód, obsahuje řadu implementačních detailů

increment resource number by 1
allocate a dlg struct using malloc
if malloc() returns NULL then return 1
invoke OSrsrc_init to initialize a resource for the operating system
*hRsrcPtr = resource number
return 0

Příklad pseudokódu metody

Špatný pseudokód, obsahuje řadu implementačních detailů

increment resource number by 1
allocate a dlg struct using malloc
if malloc() returns NULL then return 1
invoke OSrsrc_init to initialize a resource for the operating system
*hRsrcPtr = resource number
return 0

Správný pseudokód, neomezuje se na implementaci v C

Keep track of current number of resources in use
If another resource is available
	Allocated a dialog box structure
	If a dialog box structure could be allocated
	Note that one more resource is in use
	Initialize the resource
	Store the resource number at the location provided by the caller
	Endif
Endif
Return TRUE if a new resource was created; otherwise return FALSE

Rady pro psaní

Kontrola "prerekvizit"

Je jasné, co má metoda dělat?
Pasuje metoda do celkového návrhu?
Souvisí metoda s požadavky – je vůbec potřeba?

Rady pro psaní (pokr.)

Definice problému

Specifikujte problém, který má metoda řešit.
- úroveň detailu musí umožnit vytvoření metody
Co by měl specifikovat high-level návrh?
- jaké informace bude metoda skrývat
- vstupy, výstupy, preconditions, postconditions
- ... jinými slovy – kontrakt metody

Rady pro psaní (pokr.)

Napsání

Postupujte od obecných věcí ke specifickým
Začněte s komentářem v hlavičce metody
- měl by jasně popisovat, co příslušná metoda dělá
- pokud to nejde, něco v návrhu je špatně...
Pokud je účel jasně popsán, napiště pseudokód metody
- v lidském, nikoliv konkrétním programovacím jazyce

Příklad - pseudokód

Dáno celé číslo zapsané jako řetězec (Perl-like regulární výraz: /^-?\d+$/, nula vždy bez znaménka), chceme získat pole bitů reprezentující číslo v dvojkovém doplňku.
Každá položka výsledného pole = integer s hodnotou 0 nebo 1 reprezentující jeden bit.
Implementační jazyk: PHP4

Úloha je lehkým zjednodušením úlohy řešené v rámci kódu mé diplomové práce. Konkrétně jsem potřeboval implementovat bitové operace na "velkých číslech".

Pokud se vám zdá ukládání bitů po jednom jako neefektivní, máte pravdu. Ale je to nejjednodušší řešení a optimalizovat se ho vyplatí až v případě, že nás opravdu někde začne "tlačit bota". Což v případě diplomové práce taky nemusí nastat vůbec :-)

Pokud přemýšlíte, proč není číslo uloženo jako dvojkový doplněk rovnou, odpověď je inženýrská: PHP obsahuje knihovnu bcmath, která používá řetězcový zápis čísel a implementuje základní aritmetické operace (+, -, *, /, %,...). Je méně pracné implementovat převod mezi formáty a (triviálně) bitové operace, než (relativně obtížně) implementovat všechny operace.

Pokud si z prvního ročníku nepamatujete, co je to dvojkový doplněk, pomůže wikipedie.

Příklad - pseudokód (algoritmus řešení)

Remember if the value is negative.
If the value is negative, trim the sign (i.e. compute the absolute value).
Compute the bits of the absolute value (using standard algorithm).
If the first bit is non-zero, prefix the bits with zero bit.
If the number was negative, invert the bits and add one.
Return the bits.

V tomto příkladu bude vše v angličtině, protože to tak mám i v diplomové práci.

Příklad - pseudokód (tam ...)

hlavička funkce
- (komentář vynecháme z důvodu úspory místa)
algoritmus zapíšeme jako komentáře.
postupně budeme doplňovat kód

/** ... */
function bignum_to_bits($bignum) {
    /* Remember if the value is negative. */

    /* If the value is negative, trim the sign (i.e. compute the
     absolute value). */

    /* Compute the bits of the absolute value (using standard
     algorithm). */

    /* If the first bit is non-zero, prefix the number with
     zero bit. */

    /* If the number was negative, invert the bits and add one. */

    /* Return the bits. */
}

Příklad - pseudokód (krok 2)

function bignum_to_bits($bignum) {
    /* Remember if the value is negative. */
    $negative = ($bignum[0] == "-");

    /* If the value is negative, trim the sign (i.e. compute the
     absolute value). */

    /* Compute the bits of the absolute value (using standard
     algorithm). */

    /* If the first bit is non-zero, prefix the number with
     zero bit. */

    /* If the number was negative, invert the bits and add one. */

    /* Return the bits. */
}

Příklad - pseudokód (krok 3)

function bignum_to_bits($bignum) {
    /* Remember if the value is negative. */
    $negative = ($bignum[0] == "-");

    /* If the value is negative, trim the sign (i.e. compute the
     absolute value). */
    if ($negative) {
        $bignum = substr($bignum, 1);
    }

    /* Compute the bits of the absolute value (using standard
     algorithm). */

    /* If the first bit is non-zero, prefix the number with
     zero bit. */

    /* If the number was negative, invert the bits and add one. */

    /* Return the bits. */
}

Příklad - pseudokód (krok 4)

function bignum_to_bits($bignum) {
    /* Remember if the value is negative, trim the sign if so. */
    if ($negative = ($bignum[0] == "-")) {
        $bignum = substr($bignum, 1);
    }

    /* Compute the bits of the absolute value (using standard
     algorithm). */

    /* If the first bit is non-zero, prefix the number with
     zero bit. */

    /* If the number was negative, invert the bits and add one. */

    /* Return the bits. */
}

Sloučení prvních dvou kroků.

Příklad - pseudokód (krok 5)

function bignum_to_bits($bignum) {
    /* Remember if the value is negative, trim the sign if so. */
    if ($negative = ($bignum[0] == "-")) {
        $bignum = substr($bignum, 1);
    }

    /* Compute the bits of the absolute value (using standard
     algorithm). */
    $bits = array();
    do {
        array_unshift($bits, (int)bcmod($bignum, 2));
        $bignum = bcdiv($bignum, 2);
    } while ($bignum != "0");

    /* If the first bit is non-zero, prefix the number with
     zero bit. */

    /* If the number was negative, invert the bits and add one. */

    /* Return the bits. */
}

Příklad - pseudokód (krok 6)

function bignum_to_bits($bignum) {
    /* Remember if the value is negative, trim the sign if so. */
    if ($negative = ($bignum[0] == "-")) {
        $bignum = substr($bignum, 1);
    }

    /* Compute the bits of the absolute value (using standard
     algorithm). */
    $bits = array();
    do {
        array_unshift($bits, (int)bcmod($bignum, 2));
        $bignum = bcdiv($bignum, 2);
    } while ($bignum != "0");

    /* If the first bit is non-zero, prefix the number with
     zero bit. */
    if ($bits[0] != 0) {
        array_unshift($bits, 0);
    }

    /* If the number was negative, invert the bits and add one. */

    /* Return the bits. */
}

Příklad - pseudokód (krok 7)

function bignum_to_bits($bignum) {
    /* Remember if the value is negative, trim the sign if so. */
    if ($negative = ($bignum[0] == "-")) {
        $bignum = substr($bignum, 1);
    }

    /* Compute the bits of the absolute value (using standard
     algorithm). */
    $bits = array();
    do {
        array_unshift($bits, (int)bcmod($bignum, 2));
        $bignum = bcdiv($bignum, 2);
    } while ($bignum != "0");

    /* If the first bit is non-zero, prefix the number with
     zero bit. */
    if ($bits[0] != 0) {
        array_unshift($bits, 0);
    }

    /* If the number was negative, invert the bits and add one. */
    if ($negative) {
        for ($i = 0; $i < count($bits); $i++) {
            $bits[$i] = 1 - $bits[$i];
        }

        for ($i = count($bits) - 1; $i >= 0; $i--) {
            if ($bits[$i] == 0) {
                $bits[$i] = 1;
                break;
            } else {
                $bits[$i] = 0;
            }
        }
    }

    /* Return the bits. */
}

Příklad - pseudokód (krok 8)

function bignum_to_bits($bignum) {
    /* Remember if the value is negative, trim the sign if so. */
    if ($negative = ($bignum[0] == "-")) {
        $bignum = substr($bignum, 1);
    }

    /* Compute the bits of the absolute value (using standard
     algorithm). */
    $bits = array();
    do {
        array_unshift($bits, (int)bcmod($bignum, 2));
        $bignum = bcdiv($bignum, 2);
    } while ($bignum != "0");

    /* If the first bit is non-zero, prefix the number with
     zero bit. */
    if ($bits[0] != 0) {
        array_unshift($bits, 0);
    }

    /* If the number was negative, invert the bits and add one. */
    if ($negative) {
        for ($i = 0; $i < count($bits); $i++) {
            $bits[$i] = 1 - $bits[$i];
        }

        for ($i = count($bits) - 1; $i >= 0; $i--) {
            if ($bits[$i] == 0) {
                $bits[$i] = 1;
                break;
            } else {
                $bits[$i] = 0;
            }
        }
    }

    /* Return the bits. */
    return $bits;
}

Příklad - pseudokód (hotovo?)

function bignum_to_bits($bignum) {
    /* Remember if the value is negative, trim the sign if so. */
    if ($negative = ($bignum[0] == "-")) {
        $bignum = substr($bignum, 1);
    }

    /* Compute the bits of the absolute value (using standard
     algorithm). */
    $bits = array();
    do {
        array_unshift($bits, (int)bcmod($bignum, 2));
        $bignum = bcdiv($bignum, 2);
    } while ($bignum != "0");

    /* If the first bit is non-zero, prefix the number with
     zero bit. */
    if ($bits[0] != 0) {
        array_unshift($bits, 0);
    }

    /* If the number was negative, invert the bits and add one. */
    if ($negative) {
        for ($i = 0; $i < count($bits); $i++) {
            $bits[$i] = 1 - $bits[$i];
        }

        for ($i = count($bits) - 1; $i >= 0; $i--) {
            if ($bits[$i] == 0) {
                $bits[$i] = 1;
                break;
            } else {
                $bits[$i] = 0;
            }
        }
    }

    /* Return the bits. */
    return $bits;
}

V tuto chvíli vypadá funkce jako hotová. Ale zdaleka není...

Příklad - pseudokód (refaktorizace)

function bignum_to_bits($bignum) {
    /* Remember if the value is negative, trim the sign if so. */
    if ($negative = ($bignum[0] == "-")) {
        $bignum = substr($bignum, 1);
    }

    /* Compute the bits of the absolute value (using standard
     algorithm). */
    $bits = array();
    do {
        array_unshift($bits, (int)bcmod($bignum, 2));
        $bignum = bcdiv($bignum, 2);
    } while ($bignum != "0");

    /* If the first bit is non-zero, prefix the number with
     zero bit. */
    if ($bits[0] != 0) {
        array_unshift($bits, 0);
    }

    /* If the number was negative, invert the bits and add one. */
    if ($negative) {
        $bits = bits_add_one(bits_invert($bits));
    }

    /* Return the bits. */
    return $bits;
}

Příklad - pseudokód (refaktorizace II)

function bignum_to_bits($bignum) {
    /* Remember if the value is negative, trim the sign if so. */
    if ($negative = ($bignum[0] == "-")) {
        $bignum = substr($bignum, 1);
    }

    /* Compute the bits of the absolute value (using standard
     algorithm). */
    $bits = positive_bignum_to_bits($bignum);

    /* If the first bit is non-zero, prefix the number with
     zero bit. */
    if ($bits[0] != 0) {
        array_unshift($bits, 0);
    }

    /* If the number was negative, invert the bits and add one. */
    if ($negative) {
        $bits = bits_add_one(bits_invert($bits));
    }

    /* Return the bits. */
    return $bits;
}

Příklad - pseudokód (refaktorizace III)

function bignum_to_bits($bignum) {
    /* Remember if the value is negative, trim the sign if so. */
    if ($negative = ($bignum[0] == "-")) {
        $bignum = substr($bignum, 1);
    }

    /* Compute the bits of the absolute value (using standard
     algorithm). */
    $bits = positive_bignum_to_bits($bignum);

    /* If the first bit is non-zero, prefix the number with
     zero bit. */
    $bits = bits_prefix_with_zero_if_needed($bits);

    /* If the number was negative, invert the bits and add one. */
    if ($negative) {
        $bits = bits_add_one(bits_invert($bits));
    }

    /* Return the bits. */
    return $bits;
}

Příklad - pseudokód (refaktorizace IV)

function bignum_to_bits($bignum) {
    /* Remember if the value is negative, trim the sign if so. */
    if ($negative = bignum_is_negative($bignum)) {
        $bignum = bignum_abs($bignum);
    }

    /* Compute the bits of the absolute value (using standard
     algorithm). */
    $bits = positive_bignum_to_bits($bignum);

    /* If the first bit is non-zero, prefix the number with
     zero bit. */
    $bits = bits_prefix_with_zero_if_needed($bits);

    /* If the number was negative, invert the bits and add one. */
    if ($negative) {
        $bits = bits_add_one(bits_invert($bits));
    }

    /* Return the bits. */
    return $bits;
}

Příklad - pseudokód (hotovo!)

function bignum_to_bits($bignum) {
    if ($negative = bignum_is_negative($bignum)) {
        $bignum = bignum_abs($bignum);
    }

    $bits = positive_bignum_to_bits($bignum);


    $bits = bits_prefix_with_zero_if_needed($bits);


    if ($negative) {
        $bits = bits_add_one(bits_invert($bits));
    }

    return $bits;
}

Odstranění víceméně zbytečných komentářů

Příklad - pseudokód (... a zpět)

function bignum_to_bits($bignum) {
    if ($negative = bignum_is_negative($bignum)) {
        $bignum = bignum_abs($bignum);
    }

    $bits = positive_bignum_to_bits($bignum);


    $bits = bits_prefix_with_zero_if_needed($bits);


    if ($negative) {
        $bits = bits_add_one(bits_invert($bits));
    }

    return $bits;
}


Remember if the value is negative.
If the value is negative, trim the sign
    (i.e. compute the absolute value).

Compute the bits of the absolute value
    (using standard algorithm).

If the first bit is non-zero,
    prefix the bits with zero bit.

If the number was negative,
    invert the bits and add one.


Return the bits.

Proces tvorby metody: shrnutí

Kódování metody

deklarace metody
převod pseudokódu na komentáře
převod komentářů na kód
faktorizace kódu

Kontrola kódu

kontrola chyb
překlad
testování
odstranění chyb

Konečný úklid

kontrola rozhraní, kvality návrhu, práce s daty, řídících struktur, ...

Příklad - procedura na hlášení chyb

Napište pseudokód

Výchozí požadavek

Potřebuji proceduru, která vypíše chybovou hlášku odpovídající zadanému chybovému kódu.

Neformální specifikace

ReportErrorMessage() takes an error code as an input argument and outputs an error message corresponding to the code.

It's responsible for handling invalid codes.

If the program is operating interactively, the procedure displays the error message to the user.

If it's operating in command line mode, the procedure logs the message to a message file.

After outputting the message, the procedure returns a status value indicating whether it succeeded or failed.

Postup psaní - "check-list"

Požadavky jsou (snad) jasné a funkce se jeví jako logicky ucelená a "rozumná".

High-level návrh

procedura skrývá
- pracovní režim (interaktivní vs. příkazová řádka)
- text chybové zprávy
preconditions
- žádné
vstup
- chybový kód
postconditions
- vrací buď Success nebo Failure
výstup
- chybová zpráva

Návrh pseudokódu

Řešení

set the default status to "fail"
look up the message based on the error code

if the error code is valid

    if doing interactive processing, display the error message
    interactively and declare success

    if doing command line processing, log the error message to
    the message file and declare success

if the error code isn't valid, notify the user that an internal
error has been detected

return status information

Příklad - kopírování souboru

Zadání

Napište v jazyce C funkci, která zkopíruje soubor na jiné místo. Funkce vrátí nenulovou hodnotu, pokud se zkopírování povedlo, jinak vrátí nulu.

Funkce nejdříve popište v pseudokódu, teprve pak napište implementaci v C.

možná se strhne diskuze nad použitím goto
zde nahrazuje v podstatě výjimky
je konzistentně použito, kód je přehlednější
- buď by tam byl ten kód, tj. duplikování
- nebo by se tam volala nějaká funkce

Kopírování souboru - dostupné API (`stdio.h`)

FILE *fopen(const char *filename, const char *mode)
- Vrací otevřený soubor nebo NULL.
int fclose(FILE *stream)
- Zavře otevřený soubor. Vrací 0 pokud se to povede, jinak něco nenulového.
int feof(FILE *stream)
- Vrací 0 pokud není na konci souboru, jinak něco nenulového. Nikdy neselže.
size_t fread(void *ptr, size_t size, size_t nitems, FILE *stream)
- Načte nitems položek o velikosti size do bufferu ptr. Vrací počet načtených položek. Návratová hodnota 0 může znamenat jak pokus o čtení na konci souboru, tak chybu.
size_t fwrite(void *ptr, size_t size, size_t nitems, FILE *stream)
- Zapíše nitems položek o velikosti size z bufferu ptr. Vrací počet zapsaných položek. Pokud je návratová hodnota menší než nitems, znamená to chybu.

Kopírování souboru - pseudokód

Řešení

otevři vstupní soubor
otevři výstupní soubor
dokud neskončí vstupní soubor
1. načti blok ze vstupního souboru
2. zapiš blok do výstupního souboru
zavři oba soubory

Kopírování souboru - pseudokód

Řešení (detailnější)

otevři vstupní soubor
- nejde? vrať chybu
otevři výstupní soubor
- nejde? zavři vstupní soubor, vrať chybu
dokud neskončí vstupní soubor
1. načti blok ze vstupního souboru
  - chyba? zavři oba soubory, vrať chybu
2. zapiš blok do výstupního souboru
  - chyba? zavři oba soubory, vrať chybu
zavři oba soubory
- chyba? zavři i ten druhý, vrať chybu
- (alespoň se pokusíme zavřít oba)
"vrať" úspěch

Kopírování souboru - implementace

Možné řešení

#define FALSE 0
#define TRUE  (!FALSE)
#define BUFFER_SIZE 4096

int copy_file(const char *src_filename, const char *dest_filename) {
    FILE *src_file = NULL;     FILE *dest_file = NULL;

    if (src_filename == NULL) { return FALSE; }
    if (dest_filename == NULL) { return FALSE; }

    src_file = fopen(src_filename, "r");
    if (src_file == NULL) { goto error_no_cleanup; }

    dest_file = fopen(dest_filename, "w");
    if (dest_file == NULL) { goto error_cleanup_src; }

    while (!feof(src_file)) {
        char buffer[BUFFER_SIZE];
        size_t bytes_read, bytes_written;

        bytes_read = fread(buffer, sizeof(char), BUFFER_SIZE, src_file);
        if (bytes_read == 0) { goto error_cleanup_both; }

        bytes_written = fwrite(buffer, sizeof(char), bytes_read, dest_file);
        if (bytes_written < bytes_read) { goto error_cleanup_both; }
    }

    if (fclose(dest_file)) { goto error_cleanup_src; }
    if (fclose(src_file)) { goto error_no_cleanup; }

    return TRUE;

error_cleanup_both:
    fclose(dest_file);
error_cleanup_src:
    fclose(src_file);
error_no_cleanup:
    return FALSE;
}

GoTo

Další příklady

Příklad - layout HTML stránky

Opravte chyby

<body>
    <div id="nice-logo"><!-- Site logo --></div>
    <div id="leftbar"><!-- Navigation --></div>
    <div id="content">
        <!-- Actual content -->
        <h2 class="big-blue">Comments</h2>
        <!-- Readers' comments -->
    </div>
    <div id="footer"><!-- Copyright, ... --></div>
</body>

další varianta na pojmenování proměnných
(nejen) v HTML není dobré pojmenovávat podle vzhledu, ale podle účelu

Příklad - layout HTML stránky

<body>
    <div id="nice-logo"><!-- Site logo --></div>
    <div id="leftbar"><!-- Navigation --></div>
    <div id="content">
        <!-- Actual content -->
        <h2 class="big-blue">Comments</h2>
        <!-- Readers' comments -->
    </div>
    <div id="footer"><!-- Copyright, ... --></div>
</body>

Příklad - layout HTML stránky

Řešení

<body>
    <div id="top-logo"><!-- Site logo --></div>
    <div id="navigation"><!-- Navigation --></div>
    <div id="content">
        <!-- Actual content -->
        <h2 class="comments">Comments</h2>
        <!-- Readers' comments -->
    </div>
    <div id="footer"><!-- Copyright, ... --></div>
</body>

Příklad - je bod uvnitř obdélníka? (Java)

Opravte chyby

bool pointInRect(int x, int y,
        int x1, int y1, int x2, int y2) {

    return x >= x1 && x <= x2 && y >= y1 && y <= y2;
}

špatné pojmenování parametrů
- implicitně se předpokládá, že levý horní roh (při "počtačových" souřadnicích) má číslo 1 a pravý dolní roh číslo 2 - to ale není samozřejmé
převedeme na popisnější
všimněte si formátování parametrů, co se nevešly na 1 řádku

Příklad - je bod uvnitř obdélníka? (Java)

bool pointInRect(int x, int y,
        int x1, int y1, int x2, int y2) {

    return x >= x1 && x <= x2 && y >= y1 && y <= y2;
}

Příklad - je bod uvnitř obdélníka? (Java)

Řešení (minimální)

bool pointInRect(int x, int y,
        int left, int top,
        int right, int bottom) {
    return x >= left && x <= right
        && y >= top && y <= bottom;
}

parametrů je ale stále příliš mnoho
zavedeme vyšší abstrakci
diskuze nad pojmenováním (isPointInRectangle, pointIsInRect...)

Příklad - je bod uvnitř obdélníka? (Java)

Řešení

bool pointInRect(Point point, Rect rect) {
    return point.getX() >= rect.getLeft()
        && point.getX() <= rect.getRight()
        && point.getY() >= rect.getTop()
        && point.getY() <= rect.getBottom();
}

Příklad - pojídač komentářů (C)

Opravte chyby

if (*curr_pos == '/') {
    curr_pos++;
    if (*curr_pos == '/') {
        curr_pos++;
        while (*curr_pos && !is_newline(*curr_pos)) {
            curr_pos++;
        }
    } else {
        return NULL;
    }
} else {
    return NULL;
}

chyby/speciální stavy ošetřit na začátku

Příklad - pojídač komentářů (C)

if (*curr_pos == '/') {
    curr_pos++;
    if (*curr_pos == '/') {
        curr_pos++;
        while (*curr_pos && !is_newline(*curr_pos)) {
            curr_pos++;
        }
    } else {
        return NULL;
    }
} else {
    return NULL;
}

Příklad - pojídač komentářů (C)

Řešení

if (*curr_pos != '/') {
    return NULL;
}
curr_pos++;

if (*curr_pos != '/') {
    return NULL;
}
curr_pos++;

while (*curr_pos && !is_newline(*curr_pos)) {
    curr_pos++;
}

Příklad - `array.h`

Zadání

Opravte rozhraní C++ třídy zapouzdřující práci s polem.

Příklad - hledání souboru

Zadání

Napište pseudokód funkce, která hledá soubor daného jména v určených adresářích. Hledání navíc dokáže rozpoznat archivy a hledat soubor i v nich.

Vstupem funkce je seznam míst, kde hledat a jaký soubor, výstupem pak seznam umístění.

naschvál ve specifikaci chybí, co při chybách
- kolik lidí si toho všimne?

Příklad - hledání souboru (pseudokód)

Řešení

inicializuj seznam s výsledky jako prázdný
pro každou cestu v seznamu míst
1. jestliže jméno končí na .zip, .tar.gz apod.
  1. otevři archiv
  2. projdi všechny soubory v archivu
    1. jestli název souboru odpovídá hledanému, přidej ho do seznamu
  3. zavři archiv
2. jinak předpokládej, že jde o název adresáře
  1. pro každý soubor v adresáři
    1. je-li to adresář, zanoř se
    2. jinak porovnej název s hledaným a při shodě ho přidej do seznamu
3. pokud nastala chyba, ???
vrať seznam s výsledky

Refaktoring, pseudokód

Doporučené postupy v programování - cvičení

MFF UK

Na rozehřátí - kód z předpeklí (C)

Co to dělá?

Nápověda

Na rozehřátí - kód z předpeklí (C)

Řešení

Refaktoring

Refaktoring - příklady

Příklad - libc.h (C)

Opravte chyby

Příklad - libc.h (C)

Příklad - libc.h (C)

Řešení

Funkce pro práci s vlákny

Funkce pro práci s dynamickou pamětí

Příklad - tisk skóre hráčů (C#)

Zadání (část I)

Příklad - tisk skóre hráčů (C#)

Zadání (část II)

Příklad - tisk skóre hráčů (C#)

Lepší?

Příklad - tisk skóre hráčů (C#)

Další iterace...

Příklad - tisk skóre hráčů (C#)

Dvě možná řešení...

Klasicky

Příklad - tisk skóre hráčů (C#)

Dvě možná řešení...

Anebo s LINQem

Příklad - výpočet průměrné rychlosti (Java)

Opravte chyby

Příklad - výpočet průměrné rychlosti (Java)

Příklad - výpočet průměrné rychlosti (Java)

Řešení

Vsuvka - ošetřování null referencí

Vsuvka - ošetřování null referencí

Vsuvka - ošetřování null referencí

Řešení?

Příklad - úrovně logování (PHP)

Opravte chyby

Příklad - úrovně logování (PHP)

Příklad - úrovně logování (PHP)

Řešení

Síla příkazu switch

C/C++, Java

Ruby

Síla příkazu switch

C#

Síla příkazu switch

Kotlin, Scala

Příklad - tisk předků třídy (Java)

Opravte chyby

Příklad - tisk předků třídy (Java)

Tohle je ok

Příklad - odstranění tab (C)

Co je na kódu špatně?

Příklad - odstranění tab (C++)

Co je na kódu špatně?

Implementace č. 1

Implementace č. 2

Příklad - blacklisting slov (shell)

Co je na kódu špatně?

Příklad - odstraňování duplicit v poli (C)

Opravte chyby

Příklad - odstraňování duplicit v poli (C)

Příklad - odstraňování duplicit v poli (C)

Příklad - odstraňování duplicit v poli (C)

Příklad - odstraňování duplicit v poli (C)

Příklad - odstraňování duplicit v poli (C)

Příklad - odstraňování duplicit v poli (C)

Řešení

Příklad - Ctecka.cs

Zadání

Kontext

Programování v pseudokódu

Pseudokód, proces tvorby metod, návrh metod, psaní kódu metody

PPP (Pseudocode Programming Process)

Pseudokód - co to je?

Síla příkazu `switch`

Síla příkazu `switch`

Síla příkazu `switch`

Příklad - `Ctecka.cs`

Kopírování souboru - dostupné API (`stdio.h`)

Příklad - `array.h`