| Obsah | Dal¹í | Pøedchozí |
Jazyk pro práci s vyhledávacím serverem slou¾í jako textové rozhraní k vyhledávacímu serveru. Toto rozhraní plnì zpøístupòuje mo¾nosti vyhledávacího serveru jeho potenciálním klientùm. Díky tomu, ¾e je v textové podobì je mo¾né implementovat klienta v jakémkoliv vývojovém prostøedku schopném komunikovat pøes TCP/IP.
Proto¾e se nepøedpokládá, ¾e by s jazykem pro komunikaci s vyhledávacím serverem pøi¹el do styku u¾ivatel, je tento jazyk ponìkud techniètìj¹í. Takto byl navr¾en i proto, aby se urychlilo jeho zpracování ve vyhledávacím serveru. Jeliko¾ pøíkaz zadaný u¾ivatelem se ji¾ musí pøedzpracovat v sí»ovém serveru, a jak ji¾ bylo vý¹e uvedeno, zpracování jazyka v obou serverech je shodné, je na vstupu vyhledávacího serveru vlastnì pøedzpracovaný pøíkaz poslaný u¾ivatelem sí»ovému serveru. Specifikaci jazyka vyhledávacího serveru lze zhlédnout v pøíloze.
Jazyk pro komunikaci mezi sí»ovým a vyhledávacím serverem slou¾í jako textový interface pro funkce vyhledávacího serveru. Co¾ je pøedev¹ím kladení dotazù a práce s dokumenty. Kromì této základní funkcionality poskytuje i dal¹í mo¾nosti vyu¾ití vyhledávacího serveru. Podrobný popis funkcí si je mo¾no prohlédnout v pøíloze.
Nejvíce pøíkazù jazyka je vìnováno právì oblasti zprávy databáze. Systém umo¾òuje práci s nìkolika databázemi najednou. V rámci jedné databáze se dá pracovat s dokumenty, knihami a seznamem èastých slov (stoplistem).
Systém podporuje práci s více databázemi. Ka¾dá databáze se mù¾e vyskytovat ve dvou stavech. Buï mù¾e být zavøená, nebo otevøená. Po vytvoøení databáze je automaticky zavøená. Do obou stavù se lze dostat pomocí pøíkazù na¹eho jazyka. Tyto dva stavy urèují dal¹í mo¾nosti práce s databází. Pokládat dotazy a jinak pracovat s databází lze pouze v pøípadì, ¾e je databáze otevøená. Naopak zru¹it databázi lze pouze v zavøeném stavu. Databáze lze kromì otvírání a zavírání i pøejmenovávat.
V rámci jedné databáze lze dokumenty logicky rozdìlit do skupin. Tìmto skupinám øíkáme knihy. Knihy lze podobnì jako databáze vytváøet, ru¹it a pøejmenovávat. Knihu lze pozdìji vyu¾ít v dotazu k upøesnìní po¾adavku na vrácené dokumenty.
Seznam èastých slov (stoplist) jsou slova èasto se vyskytující v bì¾ném jazyce, která by zbyteènì zvìt¹ila databázi a nepomáhala by urèit ¾ádané dokumenty. Tento seznam má na starosti u¾ivatel. Ten má mo¾nost do stoplistu pøidávat slova jak pøímo, tak ze souboru. Mù¾e si nechat seznam vypsat, a poté z nìj nìkterá slova vymazat.
Jednou z nejdùle¾itìj¹ích èástí jazyka je práce s dokumenty. Dokumenty lze pøidávat jednotlivì nebo hromadnì z pøedem vytvoøeného seznamu ulo¾eného v souboru. U ka¾dého dokumentu lze specifikovat nìkteré informace, charakterizující dokument. Lze napøíklad knihy, do kterých bude zaøazen, urèit autora, název a pod. S dokumenty v databázích je mo¾no dále pracovat, získávat o nich informace a pøípadnì i smazat.
Dokumenty jsou v serveru jednoznaènì urèeny pomocí svého URL, to je také pou¾íváno v¹emi pøíkazy pracujícími s jednotlivými dokumenty k jejich identifikaci.
Pro usnadnìní práce se systémem je implementována mo¾nost zjískání informací o jednotlivých databázích a jejich souèástech. Lze tedy zjistit poèet databází. V rámci jedné databáze se dá zeptat na poèet knih, dokumentù, termù a velikost stoplistu.
Dotaz je sice co do poètu pøíkazù nejmen¹í, ale o to dùle¾itìj¹í oblastí jazyka. V dotazu u¾ivatel specifikuje po¾adavky na vy¾adovaný dokument a systém se sna¾í najít takové dokumenty, které je co nejvìrnìji splòují. Mezi takto zmínìnými po¾adavky mohou být slova, která má dokument obsahovat. U¾ivatel mù¾e pou¾ít èást textu a hledat dokument podobný tomuto textu. Nebo lze hledat i dokumenty podobné urèitému dokumentu. Existuje zde i takzvaná zpìtná vazba. To znamená, ¾e u¾ivatel po úspì¹ném dotazu získá adresy dokumentù z databáze. Poté chce najít dokumenty podobné nìkterému z tìchto dokumentù obsa¾ených v databázi. V¹echny pøedchozí mo¾nosti lze vzájemnì kombinovat.
Jazyk dovoluje u¾ivateli zadat také bli¾¹í kritérium, podle kterého chce daný dokument vyhledat. Takto mù¾e specifikovat autora dokumentu, název, jazyk, ve kterém je napsán, a pod.
Na ka¾dý pøíkaz obdr¾í klient odpovìï. Odpovìdi jsou buï pozitivní, nebo negativní. Negativní odpovìï na jakýkoli pøíkaz obsahuje chybu, která pøi vyhodnocování pøíkazu nastala. Pozitivní odpovìï obsahuje informace po¾adované u¾ivatelem. Je specifická pro ka¾dý pøíkaz a podrobnì je lze shlédnout v pøíloze.
| 1999-03-04 | Pavel Krtièka |